Badatelské činnosti na školní zahradě

Lektorky
PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. 
PaeDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. 
Obě pracují jako odborné asistentky Pedagogické fakulty v Praze.

Lektorky a autorky metodické příručky vhodně propojily přírodní vědy s primární pedagogikou a vytvořily unikátní kurz a unikátní metodický materiál.

Termíny a místo konání:
Kurz realizován: 14.11.2013 a 24.1.2014 v Bečovské botanické zahradě. Počet účastníků omezen na 20. 
Další termíny již jen na vyžádání škol.

Přihlásit se můžete na Univerzální přihlášce

V případě zájmu o jiné datum konání tohoto semináře, kontaktujte prosím odb. garantku PhDr. Kateřinu Jančaříkovou, Ph.D. na mail adrese: katerina.jancarikova@pedf.cuni.cz, pokusíme se Vám vyjít vstříc.

Určeno primárně učitelkám MŠ a prvního stupně ZŠ. Ale rádi přivítáme všechny zájemce (z řad pedagogických pracovníků) o dané téma.

Seminář s využitím fotografií v PowerPointových prezentací na témata:

- jak využíváme školní zahradu pro rozvoj badatelských činností,

- zahrada a věkové kategorie, 

- zahrada pro chlapce, zahrada pro děvčata,

- zahrada jako místo odpočinku pro učitele,

- jak diverzifikovat školní zahradu (čtyři živly na zahradě, prvky a zákoutí a k čemu je lze využít. Ekotypy, rostliny a řízené pokusy...),

- pozorujeme zvířata na školní zahradě,

- rozvíjíme komunitní život,

- bezpečnost na školní zahradě.






Ochutnávka z metodické příručky

 

Dobré x Běžné otázky

Dobrou otázkou je myšlena taková otázka, která provokuje žáky a studenty k přemýšlení, činnosti, kreativitě a vlastnímu bádání. Dobrá otázka vyžaduje víc než jen odvolání se na známá fakta, umožní žákům a studentům, aby se něco dozvěděli, když na ni hledají odpověď, umožňuje učiteli, aby se dozvěděl něco o žácích z odpovědí, které vysloví, existuje na ni více odpovědí, které lze přijmout jako správné odpovědi.

Naopak běžné otázky jsou otázkami uzavřenými, takové, na něž lze odpovědět jednoznačně. Záměrně nebo i nezáměrně ověřují věcné znalosti studenta (student na ně buď odpověď zná, nebo ne).



Věděli jste?

Komáři se ženili je ovšem ve skutečnosti píseň o rojení pakomárů z čeledi Chironomidae. Komáři se nerojí ve viditelných hejnech. I tam, kde je komárů hodně, nejsou v podstatě vidět. Zato pakomáři se rojí viditelně, jeden druh pakomára (Chironomus plumosus) se česky jmenuje pakomár kouřový, protože jeho husté černé roje zdálky vypadají jako kouř z požáru. Jsou známé případy, že kvůli roji pakomára kouřového vyjeli hasiči.



Ústřední téma

Geniální genetik Luther Burbank (1907) popsal ideální prostředí pro děti takto: „Každé dítě by mělo mít svůj vlastní svět, kde jsou bábovičky z písku, luční kobylky, vodní brouci, pulci, žáby, motýli, lesní jahody, třešně, žaludy, kaštany, lezení po stromech, brouzdání se potokem, lekníny, veverky, netopýři, včely, morčata, štěňata, strniště, smrkové šišky, oblázky, písek, hadi, borůvky a sršni; a každé dítě, které o tento svět přijde, zároveň přijde i o nejlepší zdroj své výchovy. Tím, že se s jednotlivými složkami tohoto světa seznámí, dostane se do styku s vnitřní harmonií přírody. Toto poučení je nenásilné, přirozené a celistvé.“

Ċ
09_Jančaříková_Gardenoterapie.pdf
(1365k)
Antonín Jančařík,
15. 12. 2013 13:18
v.1
Comments